Psíci a mrazivé počasí

Nastalo období, kdy se musíme zabalit od hlavy až k patě, než vyrazíme do ulic. Stejně tak bychom měli pečovat i o své mazlíčky a dbát na jejich zdraví. Bohužel někdy i ti nejvíc milující majitelé mohou nevědomostí svým čtyřnohým přátelům ublížit. 

Pozornost bychom měli věnovat především psíkům, kteří žijí venku v kotci. Nejdříve je potřeba vědět, která plemena vůbec mohou být tímto způsobem chována a pro které je to nad jejich síly. Venkovním psům je vhodné vyplnit boudu slámou nebo dřevitou vlnou, protože dobře izoluje. Deky jsou nevhodné, jelikož navlhají. Přes vchod boudy je také dobré upevnit kus pevné textilie z důvodu udržení tepla. Pravidelně musí být podávána čerstvá voda kvůli zamrzání. Pejsky žijící v kotci je v zimě nutné brát na delší procházky, aby se pohybem zahřáli. Jakmile venkovní teplota klesne natolik, že to není dobré pro zdraví pejska (záleží na plemeni, věku a jeho zdravotním stavu), je vhodné psa umístit do vnitřních prostor o teplotě kolem 5 °C. V příliš vytopené místnosti by totiž pes mohl dostat teplotní šok. 

Dlouhodobý pobyt v chladném prostředí může vést k podchlazení organismu. Průměrná tělesná teplota u psa činí asi 37,5 – 39 °C. K podchlazení dochází, dojde-li k poklesu teploty pod 35 °C. Dalším příznakem je snížená tepová frekvence. První pomocí je dostat pejska pryč z chladného prostředí. Nezahříváme vodou, nýbrž suchým teplem. Důležité je nejprve zahřát střed těla a končetiny až potom. Psa dopravíme k veterinárnímu lékaři ke kontrole zdravotního stavu. 

Vlivem chladu mohou vznikat také omrzliny. Rozeznáváme 3 stupně omrzlin. Při 1. stupni je kůže bledá a chladná. 2. stupeň se vyznačuje tvorbou puchýřů a 3. stupeň tvorbou nekrotické tkáně. První pomocí je ohřívat kůži postupně vlažnou až teplou vodou nebo teplými obklady. Teplotu vody postupně zvyšujeme. Omrzliny nikdy neohříváme ihned horkou vodou. Neohříváme ani třením ručníkem, jelikož hrozí poškození omrzlé kůže. Navíc má tento způsob ohřívání nulový efekt. K omrzlinám jsou náchylné především periferní (okrajové) části těla, tj. špičky uší, konec ocasu, tlapy, oblast varlat a mléčné žlázy. Psa opět dopravíme k veterinárnímu lékaři ke kontrole zdravotního stavu. 

V zimě je potřeba postarat se i o psí tlapky, jelikož na ně působí mnoho vnějších vlivů. Především se jedná o posypovou sůl, která má na tlapy neblahé důsledky. Většinou se doporučuje mazat je vazelínou a po procházce pořádně umýt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *